Zajímavá historie pečiva
Počátky výroby pečiva se datují do doby, kdy lidé zjistili, že pokud těsto ponechají působením kvasinek přítomných ve vzduchu přirozeně zkvasit, zvětší placky svůj objem a získají novou strukturu a vůni.
I dnes zůstává pečivo pokrmem prostým a nezbytným podobně jako vzduch, který dýcháme nebo voda, kterou pijeme. Tvoří základ výživy v mnoha zemích! Dnes se díky návratu k tradičním hodnotám a domácímu pečení stává pečivo upečené doma pro mnohé spotřebitele radostí, kdy si s potěšením vyměňují spousty receptů na vynikající pečivo, jejichž chutě jsou někdy překvapivé a v každé zemi tak odlišné.
Díky širokému výběru dostupných ingrediencí, včetně mouky vyráběné způsobem šetrným k životnímu prostředí, a chuti znovu zabořit ruce do těsta objevují spotřebitelé opravdovou vášeň: vyrobit si vlastní pečivo buď rukama nebo za pomoci domácí pekárny!
Pravěk: sběr úrody a výroba placek…
Pečivo a speciálně chléb byl vynalezen asi před 5 000 lety. Před příchodem chleba tvořily základ lidské potravy jídla na bázi obilovin: kaše nebo placky.
V neolitu lidé sklízeli divoké, hojně rostoucí obiloviny, které rozdrtily a získali tak hrubou mouku, z níž připravovali jednoduché placky pečené na otevřeném ohni.
5. tisíciletí bývá označováno za dobu objevení pěstování pšenice ve střední Evropě. Na Blízkém Východě byl již od 8. tisíciletí kočovný/nomádský způsob života postupně nahrazován hospodařením na jednom místě bez stěhování. Díky příznivým klimatickým podmínkám byli farmáři schopni pěstovat mnoho druhů travin. Ve stejné oblasti byly nalezeny i první pece kuželovitého tvaru (7000 př.n.l.). Tyto pece se stále používají v Afgánistánu, kde se nazývají 'tanur' nebo 'tafur'.
Starověký Egypt: začátek něčeho velkého: pečivo!
Historikové věří, že pečivo a zvláště chléb byl objeven Egypťany v 5. tisíciletí př.n.l.
Legenda vypráví, že jeden roztržitý egyptský pekař (roztržitost někdy bývá původcem velkých vynálezů) zapomněl připravené obilné těsto někde v koutě, místo aby jej upekl. Těsto tak mělo čas zkvasit a zrodil se první kynutý chléb na světě.
Egypťané disponovali velmi úrodnou půdou na březích Nilu, kde brzy začali v hojné míře pěstovat obiloviny. Vděčíme jim za mnohé objevy včetně síta.
Staří Řekové: zakladatelé prvních pekařských linek!
Řekové rovněž objevili pečivo a jejich vynalézavost jim umožnila rychle zlepšovat výrobu a pestrost jejich výrobků. Vynalezli olynthský mlýn složený ze 2 čtvercových mlýnských kamenů, které byly postavené na sobě a poháněné otroky pomocí páky (okolo roku 2700 př.n.l.).
V období antického Řecka se rovněž zrodila profese pekaře. Řečtí pekaři pekli chléb a vyráběli první sladké pečivo. Ve 2. století př.n.l. byli schopni vyrábět až 72 druhů pečiva. To je důkaz, jak důležitou roli hrálo pečivo v této civilizaci.
Římané: sázka na pečivo!
Díky kontaktu s řeckou civilizací Římané objevili, jak vyrábět pečivo. Helénské pekaře odvedli zpět do Řecka jako otroky a ti je naučili pekařskému umění. Římané postupně rozšiřovali pěstování pšenice a v 1. století n.l. se pěstovala na celém území říše římské!
Římané vylepšili řeckou techniku hnětení těsta a také začali vyrábět nové tvary pečiva - lyry, ptáky, hvězdy,...Pečivo bylo oslavováno podobně jako bůh.
V 1. století n.l. Plinius starší, římský přírodovědec, hlásal, že "galské a iberské pečivo, do kterého se přidává pivní pěna (neboli kvasinky, které se objeví na povrchu tekutiny během kvašení piva), je známé svojí lehkostí." To je názorný příklad toho, že výroba piva a pečiva spolu bezpochyby souvisí už po řadu let.
18. a 19.století: postupný pokrok
18. a 19. století, období průmyslových a věděckých pokroků, přispělo k modernizaci metod výroby pečiva směrem k průmyslové výrobě.
Sběr obilí, který představoval vyčerpávající práci pro dělníky, byl díky strojům nahrazujícím lidskou práci mnohem snažší a rychlejší. Objevují se i první parní mlýny.
Pokroky ve výrobě droždí, modernizace mechanických hnětacích strojů a mnohem lepší pece znamenaly nástup průmyslového věku pekařského průmyslu včetně pozitivních i negativních důsledků.
1. a 2. světová válka: pečivo v časech války
Během 1. světové války se díky nedostatku stalo pečivo luxusem. Pšeničná pole se přeměnila na bojiště. Odchod pekařů na frontu způsobil nedostatek schopné pracovní síly, neboť ženy, které muže nahradily, nebyly dostatečně fyzicky zdatné k ručnímu hnětení těsta. Aby si práci ulehčily, začaly ženy používat stroje: mechanické hnětače doznaly v tomto období velmi rychlého rozvoje!
Evropa přežila také díky americké pšenici. USA odmítlo zásobovat Německo a Rakousko. Obilí se stalo nástrojem uplatňování politického a ekonomického tlaku.
20. léta byla naproti tomu bezstarostným a lehkovážným obdobím. Pečivo se stalo opět běžně dostupným. V tomto období se také začaly vyrábět první bagety a jejich popularita velmi rychle rostla. Od této doby jsou považovány za symbol Francie.
V následujících letech nebylo moc důvodů k radosti. Vypukla 2. světová válka a přinesla bídu a zpustošení. Pečivo bylo nekvalitní a na příděl. Mělo šedavou barvu a bylo vyráběno ze směsi celozrnné mouky, pšenice a mouky získané z bobů, kukuřice, ječmene, brambor a rýže...
Jinak řečeno, pečivo nemělo chuť šťastných dnů!
Od 50. let až dodneška: od masově vyráběného pečiva ke kultu pečiva…
Po 2. světové válce se stalo velmi populární bílé pečivo. Tmavý chléb až příliš připomínal válečné časy a už o něm nechtěli nic slyšet!
Přesto byla 50. léta obdobím prosperity. Růst průměrného platu umožnil lidem dopřát si spoustu rozmanitých potravin jako byl sýr, maso a ryby. Pečivo přestalo být oblíbeným a jeho spotřeba dramaticky klesala.
Tvrdilo se, že je důvodem tloustnutí a že je potravou "chudých". Stejně tak "nouvelle cuisine" (termín označující nový přístup ve francouzské kuchyni: lehčí pokrmy a důraz na prezentaci jídla) v 80. letech nepodporovala myšlenku servírování pečiva!
Díkybohu se pečivo znovu stalo oblíbeným, ale spotřebitelé kladou mnohem větší důraz na chutné a kvalitní pečivo, které je prospěšné jak pro zdraví tak pro naši linii. Tato "zdravá" vlna podpořila také větší zájem o domácí pečení, kdy si sami můžeme vybrat ingredience, experimentovat s novými chutěmi a upéci si vlastní chutné a křupavé pečivo.
Globalizace, migrace obyvatel, mezinárodní obchod a otevírání hranic přispívají k prolínání kultur. Lidé na celém světě si s sebou berou pečivo, když cestují, což značně přispívá k rozšíření našich chuťových obzorů.
V posledních letech se objevují nové spotřebitelské trendy a pokroky v pekařství umožňují nabízet specifické druhy pečiva, jež odpovídají měnícím se potřebám jako je zdravé pečivo, bio pečivo, pečivo s nízkým obsahem soli nebo bezlepkové pečivo.
| - <strong>Starověký Egypt: </strong> začátek něčeho velkého: pečivo! |
Doporučit známým
